Óda Noci

24. října 2016 v 22:19 | Nikolas |  Básně
Všechno už ztichlo a přízračný nastal klid,
cestu naši stříbrný Luny krásné osvětluje svit.
Slyším to krásné vytí vlčí,
celá ta krajina náhle strachem mlčí.

Noci, tys matkou hrůz.
Noci, tys časem můz.
Noci, tys královnou stínu.
Noci, vítám tě zpět.

Jak krásný drahokam se pyšní na nebi,
mezi zářivými hvězdami si Luna velebí.
Na nebi přes tisíce hvězd jest,
nechám já se k líbeznému spánku vést.

Ten Poklidný čas, však jen jednou stránkou tvou,
jsi také časem, kdy vrazi a zloději se svou hrou.
Z doupat svých vylézají a pod temnou tvou rouškou
hřích za hříchem konají.

Vášní pln je tvůj líbezný čas,
k hýření volá nás hříšný hlas.
Mladá krev, silný vzdor,
Jejich oči vždy upřené jen na obzor.

I ty Noci, však máš konce
i tobě odbíjí kostelní zvonce.
Ten noční klid už mizí,
a co stalo se, je nám náhle cizí.

Tak sbohem buď, má temná paní.

Já musím neochoten vyrazit na světlo ranní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama