Sirotčí plamen

30. října 2016 v 21:36 | Nikolas |  Básně
U stojatého jezera tehdy se
tam v temné dáli
samotné tři siroty bály.

Matička jejich v jezeře skončila,
na hladině bezvládně jen se točila.
Dlouhé a smutné byly jejich dny,
O nocích navštěvovala ona jejich dětské sny.

Tatínek jejich slabý byl žalem,
nechal se zlákat tím zrádným hadem.
V hospodě od rána do večera,
samotná ve světničce děťátka brečela.

Však jednou si dal trochu více,
až najednou mu zfialověli mrtvě líce.
Do díry bezedné zahozen byl,
děťátkům pláčem nezbývalo sil.

Hlad a zima jejich společnost tvoří
a ještě teď krysy nožičkám jejich se dvoří.
Už zhasl světla plamínek,
Už nezbylo ani pár mizerných semínek.

Ach pozor!
Však trochu křemene našli drobečkové
Teď najednou ve světničce tancují čertové.
Už není jezero temné a chladné, zrcadlí plameny,

v nichž útrapy drobečků byly navždy ztraceny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama