Část 1.

7. prosince 2016 v 21:35 | Nikolas |  Děti nočních hrůz
7.12.2016 20:00
Rozhodl jsem se, že si nakonec začnu psát ten deník, tak jak to po mě původně chtěl doktor. Sice mi to připadá trochu jako ztráta času, je pravda, že nemám vlastně, co dělat a k tomu mě ještě čeká asi dvouhodinová cesta do té vesničky. Asi bych to mohl vysvětlit, jedeme se školou na pět dní do malé a "malebné" vesnice poblíž hranic s Rakouskem. Větší část naší třídy má jako druhý jazyk němčinu a v téhle vísce žijí i nějací Němci a Rakušané, takže by tohle byl výlet dějepisný a zároveň jazykově zaměřený.
Jako obvykle sedím v autobuse sám, naštěstí si to při našem malém počtu dovolit. Tohle by asi můj lékař neslyšel rád. No což, už takový prostě jsem-antisociál. Ne že bych neměl rád ostatní ve třídě, prostě se s nimi jen tolik nebavím, popravdě se nebavím s nikým. Naštěstí už všichni spí a já se tak můžu věnovat svému diáři, nepřeji si, aby kdokoliv věděl, že nějaký vůbec vlastním.
Už ani nevím, o čem psát….. Počasí je hezké, venku docela hustě sněží, ale i přesto jde vidět okolní krajina. Stromy, jen slabě osvětlené svitem měsíce a hvězd, jsou holé a v celé téhle temné scenérii působí trochu strašidelně. Sní…
7.12.2016 21:00
Byl jsem přerušen spolužákem Honzou, nabízel všem v autobuse čokoládu. Ani bych si nevšiml, že přišel, ale když ke mně přistoupil, zastínil mi deník a já okamžitě povyskočil a diář, co nejrychleji schoval. Když jsem se na něj podíval, všiml jsem si, že se snažil nahlédnout na to, co píšu. Snad se mu to nepovedlo. On se však pořád jen mile usmíval, což u něho bylo typické. S poděkováním jsem si od něj vzal kostičku čokolády a po chvíli jsem se zase uvolnil, když jsem se ujistil, že už mě nikdo nebude otrav.., že už budu ponechán o samotě. Znovu jsem si zaměřil na výhled, který se mi teď naskytl, zvlášť v tuto dobu, když přestalo tolik sněžit a na krajinu kolem nás šlo lépe vidět. Přírodu pokryla bílá přikrývka sněhu, což působilo tak trochu kouzelně…(Co to sakra melu?!)
To co nás asi všechny překvapilo, když jsme z ničeho nic uslyšely vytí. Půlka autobusu se najednou probrala k životu a učitelka s průvodcem měli dost práce s uklidňováním a vysvětlováním. Samozřejmě, že někteří z našich šprt… chytřejších spolužáku se pokusili objasnit, jak by se tady mohli vyskytovat například vlci, divocí psi nebo nějaké jiné šelmy.
7.12.2016 21:30
Zahlédl jsem je. Vlky, celou smečku, sledují náš autobus asi už půl hodiny, možná i déle. Většina z nich má bílou nebo šedivou srst a tak je velmi těžké si jich v tom sněhu všimnout, ale jsou tam…..a nejsou jedinými "věcmi", které jsou v lese. Když se zdálo, že se od nás už odpojí a zamíří do lesa, uviděl jsem něco mezi stromy. Asi na úrovni hlavy se mezi stromy se najednou zjevily jakési dvě červené jiskry. Netrvalo to dlouho a vlci samotní si téhle věci všimli a rychle k tomu přiběhli. Mé oči si už musely zvyknout na tu tmu venku, protože jsem je viděl docela dobře. Nejenom to, ale řidič si potřeboval odskočit a tak jsme na chvíli stáli. Když vlci dorazili ke světýlkům, začali se chovat podřízeně, někteří si i lehali na zem, jiní sklopili ocas a uši, šlo u všech poznat, že mají z něčeho respekt. To, co mě však opravdu vyděsilo, bylo to, že se mi na chvíli zdálo, že se ty dvě jiskry pohnuly a dívaly se mým směrem, jakoby věděly, že je sleduju....Zanedlouho však zmizely a vlci se ztratili, kdo ví kam.
Musím uznat, že jsem se musel nějakou tu dobu uklidňovat, že to všechno se mi prostě jen zdálo nebo něc…
Proboha, jsem ale pitomec. Co když to prostě jen nebyly vlci, ale jen psi, kteří doběhli za svými páníčky, kteří měli zvláštní baterky….Už my to moc nemyslí, to bude tou zatracenou únavou.
Do vesnice máme dojet kolem desáté večer, takže se chci vyspat až tam, stejně by se mi tady nespalo moc dobře. Učitelka nás už začala obcházet a budit ty, kteří spali. V dálce už jde vidět obrys nějaké velké budovy. Vidím také světla, ale něco mi říká, že tohle nebudou lampy.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zrovna jsme projeli kolem místního hřbitova, v té tmě jsou ty křivé kříže a holé stromy kolem neupravených hrobů dost morbidní. Nemám z tohoto místa moc dobrý pocit…..
Znovu jsem to zahlédl. Ty jiskry…ne oči….jsou to oči….uprostřed hřbitova se z ničeho nic na malou chvíli objevila nějaká postava…..Sotva, co jsem však mrknul, byla pryč….

Bože můj, já už snad mám halucinace. Jakmile přijedeme na místo, jdu okamžitě spát. Ostatní věci mohou počkat na zítra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 14. prosince 2016 v 18:51 | Reagovat

Čuchám ňuchám nádejný hororrový príbeh! Školský výlet, antisociál v hlavne j úlohe,  svorka vlkov a postava s červenými očami! ČO z toho asi bude? Muheheh. Pekne tajomný a dusná atmosféra! Teším sa na pokračovanie :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama