Červen 2017

Sedm hříšných

8. června 2017 v 16:52 | Nikolas |  Básně
Superbia
Dívám se do zrcadla, větších krás již není,
jenom já právo mám na Hádovo jmění.
Já bůh, v člověčí podobě,
Já vyzývám nebesa ke zlobě.

Luxuries
Tělo na tělo, kůže na kůži,
mysl má otrokem vášnivé růži.
Zkaženosti jméno chtíč jest,
cestu plamennou začal jsem vést.

Avaritia
Sestra má skončila v plamenech,
bratrova krev vylita jest na kamenech.
Teď jen já zdědím otcovy doly,
teď již skončí ty zištné boly.

Ira
V očích záři plamennou mám,
neutopím já se ve vzteku sám.
Ostatní padají pod vůlí mou,
hřbety klaní se před pěstí zlou.

Invidia
Zlato, stříbro třpytí se cizí,
z kapes jejich brzy vždy zmizí.
To, co není mé, patřit má mi,
Já závidím bez veškeré hany.

Gula
Víno, maso i sladkostí poháry
do chřtánu vezou mi kočáry.
Tisíce dětí hladoví den a noc,
volají Otesánka o pomoc.

Acedia
Otroci mí drží mě pevně,
Já slouhy své přec neplatím levně.
Každou maličkost ostatní za mě vyplní.
Námaha u mě? To nikdy se nesplní.

Mamone Mamone

8. června 2017 v 16:00 | Nikolas |  Básně
Otcové naši robili v dolech,
život svůj celý prožili v bolech.
Šarlatán veliký pánem jim byl,
jak hladový vlk po Mamonu vyl.

Jediné co zbývá, zoufalství je,
Hlavně, že Šarlatán se poměje.
A ti Ďáblovi zlosyni bohatnou dál,
jen chudý dělník o práci se bál.

A tak zbohatlík odchází do cizího kraje,
posměšnou veselou svou hru si hraje.
Lidskost a dobro, to Šarlatán radostně vyplaší,
však zajímá ho jen to, co mu vynáší.

Ale nesmíme propadat zoufalství klamu,
Šarlatán kope si sám bezednou jámu.
Neb bohatství nezastaví smrt ani stáří

A Šarlatán dostane , co právem mu patří.